Až se bude psát rok 2080 - Veronika Michálková - (ASB-K4)

V roce 2080 mi bude 70 let. Je spoustu možností. Buď můžu být mrtvá, nebo v důchodu anebo budu taková ta čiperná babička, která bude chodit po památkách, do muzea, do kavárny a třeba budu mít psa, o kterého se budu starat. Co bych určitě chtěla, je něco dokázat a něčeho dosáhnout ve svém životě a splnit si svoje sny.

Taky vím, že v roce 2080 budu přemýšlet jinak nebo se budu chovat jinak. A budu mít spoustu věcí, které si z mládí budu pamatovat. Třeba to, jak jsem dodělala základku nebo že jsem chodila na brigádu nebo na střední a taky, pokud budu mít děti, tak to bude jedna z nejlepších vzpomínek v životě. A druha nejlepší vzpomínka bude na práci, kterou jsem chtěla dělat.

Mnoho lidí teď taky přemýšlí, jak bude vypadat svět a jak se budou k sobě lidi chovat a jestli ten svět neboli naše planeta v roce 2080 pořád bude. Myslím si, že toto je na dlouhé povídání a na dlouhé zamyšlení. Za mě ten svět v roce 2080 bude takový, jak se lidi budou k sobě navzájem chovat. Myslím si, že ten svět bude hodně zkažený, už teď jsou války a lidi jsou na sebe hnusní. Může tu být i mor anebo znovu covid, protože tím, jak lidi hází odpadky na zem, a ne do koše, tak se ten svět kazí. A s tím taky souvisí to, že by ten mor mohl být, protože je i spoustu bezdomovců nebo cizinců, kteří mají různé nemoci a bakterie, které jsou jednoduše přenosné.

Ale abych nepsala jenom to špatné, tak tu teď napíšu i něco pozitivnějšího. Hodně se v této době mluví taky o robotech a různých technologiích, které za nás udělají všechnu práci. Jenomže potom budou lidi líní cokoliv dělat, když všechnu práci za nás udělají ti roboti.

Já mám na to takový názor, že to moc nepodporuju. Lidé by se neměli spoléhat na roboty, protože když se pokazí, tak co potom. A podle mě, když se zeptáme někoho z naší rodiny, třeba babičky, tak na to budou mít stejný názor.