Literární soutěže

Jsem člověk, který dělá spoustu chyb, ale to je zcela normální, protože lidé prostě a jednoduše chyby dělají. Ty jsou však velmi různorodé. Někdo jen něco poplete, jindy je omyl náhodný, avšak bohužel často se stává, že se jedná o špatný úmysl a pak, když si člověk uvědomí, že jeho chování nebylo správné, je velmi složité danou situaci napravit.

Čím nebo kým bych chtěla být, to je teprve otázka. V minulosti jsem chtěla být jedním člověkem. Teď jsem druhým. Doufám, že teď jsem alespoň z části takovým, jakým jsem chtěla být. A v budoucnu budu třetím.

Píše se rok 2019 a jako každý teenager v dnešní době držím mobilní telefon a placem rychle kroutím nad jasně svítícím displejem s reklamami, texty plných prázdných slov a s fotografiemi spolužáků s prázdnými úsměvy na tvářích. Takto každý z nás prokrastinuje okolo tří hodin denně.

Chtěla bych být člověkem, který dokáže odpouštět a zapomenout na chyby, které se staly v minulosti, na problémy a na vše špatné, co se mi přihodilo. Myslím si, že když se člověk dokáže odpoutat od minulosti, může být jeho přítomnost a budoucnost mnohem úspěšnější. Špatná minulost je podle mě břemeno, které člověka táhne ke dnu.

Já jsem od svých 7mi nebo 8mi let chtěla kreslit kreslené seriály na počítači. Byla bych šéfkou firmy, která by se jmenovala…. Eee, ještě nevím. Moje firma by měla 1, 2, 3, 4, 30 pater. V každém patře by bylo jedno oddělení. V mé firmě by pracovalo asi 5000 lidí a později i víc.

Vždycky jako malá jsem se houpala na houpačce a s babičkou jsme zpívaly písničky. A jak jsem měla 5 roků, tak jsem chtěla chodit do hudební školy a hrát na housle. Teď bych chtěla založit budovu, která by se jmenovala Hudební planeta. Snad víte, co by se tam dělalo! 1. Zpívalo. 2. Hrálo na nástroje.

Chtěla bych pracovat jako buď paní sestřička, nebo jako paní doktorka. No, jen si to představte MUDr. Nikola Benová. To by bylo super. Ale vraťme se k tématu. Paní doktorka samozřejmě u dětí. Sestřička píchá injekce. Pořád se bojím, že dám někomu jed do těla.

Až budu velká, chci být zachraňovatelkou zvířátek. Protože je to dobrý čin pro zvířátka. Abych je vysvobozovala z pastí, oken, plotů, stromů a skal. Chtěla bych, aby se jmenovala Za… Ještě nevím.

Já se jmenuji Simona Žurková a chtěla bych pracovat ve veterině nebo ve školce. Na veterině bych se starala o zvířátka a byla bych tam s sestřenicí. Pomůžu jim i kvůli drobnostem. Budu jim dávat léky, abych jim pomohla. Budu se o ně starat. Měli bychom ji v Chlebičově. Nejde mi o peníze, ale o ta zvířátka. Chci jim pomoct.

Až já budu velká, svět podle mě bude vypadat tak, že bude více znečištěné ovzduší a taky bude lítat více letadel, jezdit více aut. Lidé budou nosit kvůli tomu roušky na obličejích. To jsem si vymyslela. Doufám, že to tak nebude. Taky se bojím, že by mohla být válka, protože už zase války jsou. Viděla jsem to v televizi.

Vím, že teď jsem trochu zlobivý, ale do budoucna chci být hodný. Ale zase nemůžu být úplně nejhodnější, protože nechci, aby se mi kvůli tomu ve škole nějak posmívali. Já bych se chtěl chovat slušně vůči všem, myslím tím lidi, zvířata i přírodu.

Mým snem je stát se veterinářkou. Mám ráda zvířata. Úplně nejvíce se mi líbí delfíni, psi a kočky.
Místo delfína máme doma v akváriu rybičky a k nim jednoho šneka, který má zlatou barvu a želvičku, která se jmenuje Zlatonka. Dala jsem jí takové jméno, protože má na krunýři žluté proužky.

Až budu velký, svět bude vypadat jinak než dnes. Mobily a playstation bude modernější, hry vyspělejší. Auta, která jsou dnes moderní, zestárnou a budou vyrobena lepší a krásnější. Nebudou vypouštět výfukové plyny, ale budou jezdit na elektřinu. Budou větší města a zvýší se počet obyvatel.

Až budu velký, svět bude vypadat jinak než dnes. Mobily a playstation bude modernější, hry vyspělejší. Auta, která jsou dnes moderní, zestárnou a budou vyrobena lepší a krásnější. Nebudou vypouštět výfukové plyny, ale budou jezdit na elektřinu. Budou větší města a zvýší se počet obyvatel.