Připravili jsme pro Vás další nové téma! Zajímá nás, jak jsou na tom vaše babičky a dědečkové se svými zvyky, vyznávanými tradicemi, rituály a zájmy? Jak se jim žije, jsou sešněrováni vlastními pravidly nebo jsou „free moderní prarodiče“?
Těšíme se na vaše literární práce, ve kterých nás seznámíte s životem vašich prarodičů...
Vyhlašujeme vítěze naší literární soutěže Až se bude psát rok...
Předně musíme moc pochválit všechny děti, které se zúčastnily naší soutěže. Měli jsme obrovskou radost, jaké krásné práce jste nám zaslali. Všichni, opravdu všichni, můžete být na sebe velmi pyšní...
Jmenuji se Timi a jsem žačka 4. třídy. Je mi devět let. Mojí prababičce je 83 let a má tlačítkový telefon. Jak bude vypadat telefon až budu já babička? A jak budou vypadat auta? To by mě zajímalo!
“Ufff, to byl ale sen!” Probudila jsem se a jako každé ráno jsem se šla nasnídat. Všimla jsem si, že kolem mého domu letí dron a na něm pizza.
Píše se rok 2098. Babičce je 82 let.
Babička se probudila a řekla: „Čuči je už snídaně připravená?“ Čuči odpoví: „Ano, Veru.“ Kdybyste nevěděli, Čuči je robot. Čuči poznamená: „Už ji nesu.“ „Čuči, je toho nějak málo.“ „Ano, Veru, už jsme měli poslední makaróny.“
Babička otočila kalendář, už je zase Silvestr? Hm… hm… budou muset jít nakoupit, vždyť přijede skoro celá rodina. Robot jí ze skříně podal kabát a čepici, babička sjela ze svého pokoje po jezdících schodech do obyváku a řekla robotovi: „Manžel je v nemocnici, takže ho musím navštívit. Jenže musím i nakoupit. Zavolej stostebalům, ať mi přinesou auto.“ Robot řekl: „A-u-t-o ch-c-i s-t-o-s-t-e-b-a-l-o-v-é.“
Až budu velká, budu žít v domečku, který je šedobílý s velkými okny a balkonem.
Budu mít manžela, dvě miminka, holčičku Marušku a kluka Petra. Pak budu babina.
Kuchyň bude velká. Pět židlí a velký stůl, velká lednice s mrazákem nebude chybět. Pro děti budu vařit kaši, řízek a okurku, sušené mlíčko.
Můj domeček bude obrovský a hezký.
Kuchyň bude oranžová a zelená. Nejhezčí budou nové židle, nový stůl, kde budeme jíst oběd. Nejradši mám ovoce, zeleninu, chleba s máslem a nejvíce budu vařit polívku s bramborem a mrkví.
Píše se rok 2085 a mně je dvaasedmdesát let. Žiju v Norsku, v zemi plné hor, lesů a sněhu. Bydlím v malém chytrém domku u moře a téměř každý večer vidím polární záři. V mé vlasti je spousta moderních věcí, jako jsou třeba létající auta. Města velmi čistá, všechno je ekologické. Nádhera! Svět se změnil od doby, kdy jsem byla malá holka.
Zamýšlím se, jak bude vypadat můj život v roce 2075. Bude mi jednašesát let, možná budu babičkou, a možná ještě ne.
V roce 2075 budou technologie určitě mnohem vyspělejší než dnes. Věda a pokrok jdou neustále dopředu. Myslím si, že budu stále umět ovládat svůj chytrý mobilní telefon.
Začíná nový den. Otevřu oči a vidím bílý strop mé ložnice. Posadím se. Můj robot vejde dovnitř a zeptá se mě, jestli jsem se dobře vyspal. „Hmm, dobře,” řeknu. „Uděláš mi prosím kávu? A kolik máš baterie? Nezapomněl ses dát nabíjet?” zeptám se ho. „Nebojte, v noci jsem byl v nabíječce od 10:30 do 7:15 a mám 93 procent baterie.”
Ahoj moje jméno je Nina Lindovská a tohle je budoucnost.
Je rok 2075 a hodně se toho změnilo. Třeba AI a její způsob využití lidstvem. AI ovládla polovinu světa. V některých zemích už pracuji jen roboti. A moje oblíbené písničky? Ty už teď skládá jen AI!
Za 60 let svět vidím tak, že tu budou létající auta, budou obrovské domy v Česku a nebude ropa. A auta budou jezdit na elektřinu. Pití bude stát jeden bitcoin a rohlík 10 bitcoinů. Televize budou dost velké a budou na baterky. Potom ve škole nebudou učebnice, ale bude se učit na počítači. Fotbal se bude hrát interaktivně.
Auta nebudou jezdit po zemi, ale budou létat, místo lidí budou roboti, domy se budou stavět ze starých robotů a z jejich malých částeček se bude vařit jídlo. Místo oken budou televize, všechny domy budou naopak. Místo toho, aby existovalo Česko a tak dále, tak se celá Zeměkoule bude jmenovat Česká republika.
Já jsem Sofi a takhle vidím svět za 50 let. Pořád se bude chodit do školy, ale ve školách se bude muset učit s moderním vybavením z nové generace. Nebude se vědět, co je to zemědělství, a brambory budou kopat roboti a speciální stroje. Doba bude tak daleko, že už bude vynalezen iPhone 85 Pro Max.
Čus, jsem Patrik a teď vám řeknu, co si myslím o budoucnosti. Myslím, že nebudou benzínová auta. Tím myslím, že nebude ropa. Podle mě budou války (hodně válek) o dobývání území. Docela se toho bojím. Nebo třeba pochopí, že jsou roboti zbyteční. Možná bude jaderná válka – boj o život, ale třeba se mýlím.
Podle mě se vymyslí nové stroje na stavbu. Zrodí se nová zvířata. U nás budou nové a luxusnější budovy a mrakodrapy. Bude míň stromů a míň lesů. I tak doufám, že ještě nějaké stromy a lesy vůbec budou. Podle mě také mnoho zvířat a rostlin uhyne. Objevitelé objeví nové objevy, vynálezy, zvířata, země a možná i planety.
Podle mě už dojde ropa a auta už nebudou jezdit na benzín. Auta budou jezdit na elektriku. Peníze budou ztrácet hodnotu. Například rohlík nebude stát 10 korun, ale bude stát 15 korun. Počítačové hry budou úplně jinak vypadat. Spousta věcí bude na elektřinu, bude virtuální učení, místo učitelů budou učit roboti, sporty budou bez fanoušků, aby hráči nebyli ve stresu.
Ahoj, jsem Isabella Balon a tohle si myslím, že svět bude za 50–60 let. Bude rok 2085–2095. Za 50 let si myslím, že úkoly za děti budou dělat roboti. Přeji si, aby v mikinách bylo tlačítko na zateplení. Budou létající auta a objevíme nějaké nové planety ve Sluneční soustavě, které se třeba budou jmenovat: Rouf, Dlav nebo třeba Swic.
Ahoj, já se jmenuju Helen. Pojďme se kouknout do budoucnosti. Nebude se už jezdit po silnici, ale bude se létat. Do práce se bude jezdit po skluzavce. Chodníky budou jezdit po zemi. Cesty budou jezdit – řekneš, kam chceš, a pojedeš kam chceš, a za minutu tam budeš.
Bitcoin bude mít hodnotu několika desítek milionů. Bude také několik jiných kryptoměn, například Pixelcoin. Bude třeba 15 miliard lidí na Zemi, takže se bude cestovat do vesmíru na několik známých planet, tak jako by cestovali jen na dovolenou do jiných zemí.
Stromy, příroda, čisté ovzduší, to vše je minulost. Tady začíná budoucnost. Rok 2085. Umělá inteligence, Nanoboti, budovy, které vyrábí dýchatelný kyslík. Toto je budoucnost.
Jmenuji se Nikol a je mi 71 let, ale vypadám tak na 35 let. Kvůli chytrým lékům a omlazujícímu séru, které vynalezla umělá inteligence, se prostě umírá mnohem později.
Jmenuji se Natali a je mi 71 let. Umělá inteligence vymyslela plno vynálezů, díky kterým vypadám na 30 let. Můj nejpoužívanější vynález, který vymysleli, je maska Naturai. Při použití vyhladí všechny vrásky. Také se jí jiná strava. Jídlo je vyráběné v laboratořích jen ze zdravých věcí. Všichni jsou krásní a hubení.
Za 60 let budu mít 71 let a můžu doufat, že budu mít děti a vnoučata, aby mi s něčím někdy pomohly, protože nevím, jestli v tom věku budu úplně samostatná. Moje babička samostatná v 73 letech je, ale uvidím, jak na tom budu já, můžu mít špatné zdraví, ale budu se snažit, abych byla co nejvíc v pořádku.
Představuji si, že budu bydlet v malém domečku na okraji města. Bude tam zahrádka, kde budu pěstovat květiny, bylinky, možná i jahody. Budu mít morče, které se bude jmenovat Bubalka. A každý den si sedneme na gauč a budeme se dívat na televizi.
Byl rok 2085 a desetiletá Ema se probudila ve svém bytě vysoko v mrakodrapu obrostlém kvetoucími rostlinami. Měla svůj malý balkonový sad, kde rostly jahody, mrkev a dokonce i malý citrónovník. Její králíček Mrkvička se líně protáhla a pohnula ušima, když otevřela okno. ,,Dobré ráno, město!“
Až se bude psát rok 2080 tak mi bude 65 let. Bude o mne pečovat moje manželka, budu mít tři vnoučata a milující dceru a syna. Budou to dvojčata. A co svět? Bude to tak, že bude větší Mezinárodní Vesmírná Stanice (ISS). Bude víc českých astronautů, kteří vyletí do vesmíru a budou těžit měsíční kámen, který se na Zemi využije jako stavební materiál.
Až se bude psát rok 2075 tak budu mít dvě děti a budu babička. Za 50 let se vše změní a to například toto:
Jídlo se nebude muset ohřívat, ani uklízet pokoj, protože budeme mít doma chodícího robota, a to doufám, že opravdu bude. V kuchyni nebudou špinavé hrnce ani lžíce.
Já a moje rodina už budeme staří, budu mít vnoučata, děti budou velké. Všechno se změní – roboti budou všude. Všechno oblečení bude slizké a bude páchnout jako guma, jídlo bude umělé. Třeba meloun nebude meloun, ale taková guma – chutnat to bude, ale jako meloun.
Až bude rok 2075 tak budu zvědavá, jak budu vypadat a kolik budu mít roků. Jak budu asi velká? Chtěla bych mít vnučku a jedno dítě.
Když budu velká a vyrostu, tak si udělám řidičák a pořídím si auto. Na to se těším, až budu řídit. A pojedu do obchodu nakupovat.
Až se bude psát rok 2075 tak to bude vypadat takto:
Bude ze mě babička a budu mít vnučku. Budu bydlet v Itálii a jezdit v autě s křídly. Bude mi 61 let, protože je mi teď 11 let. Mám 4 sourozence, 3 sestry a jednoho brášku a moc se těším, až vyrostu.