Rok 2083 - Madlen Mičaníková - (ASB-K3)

Připadá mi, jako bych chodila po čistém, dokonale upraveném chodníku za bílého dne. Když se podívám hlavou nahoru k modré obloze, prvně, co spatřím jsou krásně nafouklé bílé mraky plující po nebi. Delším pozorováním zjistím, že je to vzdušná čára od malého letadla, které v dáli krouží po obloze sem a tam s viditelnou velkou vlajkou na které vidím nápis „Vítejte". Rozhlížím se po okolí a vidím krásnou, čistou, zelenou a čerstvě posekanou trávu na velkém prostranství. Uprostřed stojí jeden jediný malý překrásný strom, který je nádherně výrazný na tak velkém místě.

Pokračuji po chodníku, který vede do velkého moderního města, kde mne vítají dva obrovští mávající roboti. Všude je čisto a vzduch voní svěže. Za roboty je postaveno hodně nových mrakodrapů, spousta velkých krásných budov a rodinných domů. Součástí domů jsou i obří rozlehlé zimní zahrady skleníkového typu, sloužící k odpočinku a meditaci. Dělí se na různé zóny, speciální rostlinnou a zvířecí. Vše je vytvořeno dle nálady a potřeby obyvatel.

V tomto nádherném městě jsou všude, kde se podívám samé parky, zeleň a spousta nových rostlin a květin. Krásné ticho, do kterého se přidávají zvuky různých druhů ptáků.

Uvědomuji si, že už mi skoro 70 let a přece jsem pořád mladá…..

„Madlen, vstávej, je skoro půl 8! Musíš do školy!“