Světélkující rybník - Filip Čech (ŽV-K3)

23. května 2018, Filip Čech

Byla středa 11. dubna a vzbudil mě hlasitý křik: „Vstávej, vstávej!“ Lekl jsem se a rychle jsem se rozhlédl, co se vlastně děje. Po pár sekundách do pokoje vtrhla moje maminka a řekla: „ Filipe, vstávej! Rychle! Je povodeň.“ Nejdříve jsem tomu vůbec nechtěl věřit, ale podíval jsem se z okna a na ulici se přímo valila spousta vody. Úplná řeka! Sebral jsem si ty nejdůležitější věci a hned jsem běžel dolů do kuchyně, kde na mě už všichni čekali. Po chvíli připluli hasiči na člunech, aby nás zachránili. Když jsem přelézal z okna do člunu, uklouzla mi noha a já spadl z parapetu do té příšerně studené řeky. Voda mě táhla o ulici dál a dál. Byla mi zima, bolely mě ruce, nohy, měl sem obrovský strach, takové byla moje pocity, když jsem byl tažen ledovou a špinavou a rozbouřenou vodou někam, kde to neznám, protože jsme se nedávno přistěhovali. Navíc jsem se vůbec nemohl bránit, voda měla obrovskou sílu a vší silou mě objímala. Asi po 20 minutách proud vody zeslábl a propustil mě. Já jsem mohl tedy vyplavat na břeh. Lehl jsem si na zem, a protože jsem byl hodně vyčerpaný a nikde kolem nikdo nebyl, usnul jsem. Po nějaké době jsem se vzbudil zimou. Uvědomil jsem si, že se potřebuju dostat k rodičům, jinak tady zemřu. Vydal jsem se z posledních sil po lesní stezce. Asi po 10 minutách jsem došel k rybníku, ale byl to hodně divný rybník, zářil totiž fialovou barvou. Když jsem se podíval pořádně, plavaly v něm oranžové ryby. A najednou na mě někdo promluvil:  „Proč jsi tady?“  Otočím se po hlase, ale nikdo nikde. Znovu se ozvalo: „Proč jsi taky?“ Odpověděl jsem: „Já jsem se ztratil.“ A ten někdo mi odpověděl:“ Vlez si do mě a prozraď mi, kam chceš teleportovat.“ Chvíli jsem pochyboval, ale nakonec jsem se rozhodl, že raději posle hnu. Ale byl v tom háček. Kam jsem si  ,prosím , měl zalézt? A tak jsem se možná hloupě, ale přece jen zeptal: „Kam mám jít a kdo vlastně jsi?“

Ozvalo se:“ Vlez do rybníka, jsem Živá voda.“ Rychle jsem se rozběhl a skočil. Vodní hladina se za mnou zavřela. Voda byla sice pěkně ledová, jak jsem zjistil, ale zoufale jsem chtěl domů. A vtom jsem se probudil…

Tato prezentace používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte.