Až se bude psát rok 2085 - Matěj Kuča - (ASB-K3)

Příběh se odehrává v roce 2085 a je o starém dědovi jménem Zdeněk. Zdeňkovi už je 82 let. Každé ráno se vzbudí na teplou, čerstvě udělanou snídani s kakaem, kterou nachystal jeho robot, který se o něj stará. Po snídani Zdeňkovi jeho robot vyčistí zuby, nachystá mu oblečení a boty. Každý týden jde Zdeněk do obchodu, zatímco jeho robot uklízí dům. V obchodě na něj čeká takový monitor se zabudovanou umělou inteligencí, která Zdeňka oskenuje a řekne mu, co všechno si Zdeněk potřebuje koupit a proč. Robot muže doporučit různé vitamíny, hygienu a zdravé jídlo, tak aby to Zdeňkovi chutnalo.

Každou sobotu, když Zdeněk poobědvá, tak přijede na návštěvu jeho syn, společně se svými dětmi. Návštěvu má Zdenda až do večera, pak jde večeřet a spát. Pokaždé, když potřebuje někam jet autem, tak si jen sedne a kouká nějaký film nebo dokument. Protože jeho auto má v sobě zabudovanou umělou inteligenci, která za něj kamkoliv on řekne. Většinou v neděli jede na hřbitov, aby se mohl pobavit se svou manželkou, na kterou nikdy nezapomene.

Zdeněk je rád, že existuje umělá inteligence a různí roboti, protože bez nich by byl život v jeho věku velmi náročný. Často vzpomíná, jak jeho prarodiče vždy nadávali na počítače, mobily, a různou elektroniku, protože se báli, že až to bude takhle vyspělé, tak to lidstvo zradí. Ale to se nestalo.

Většinou, když je Zdeněk v obchodě, tak vidí reklamy o tom, jak dobře se žije na Marsu. Jeho syn se svou manželkou taky už plánují přestěhovat se na Mars. Zdeněk ale na Mars nechce, protože tomu nevěří a chce strávit svůj zbylý čas na Zemi, na planetě, na které strávil 82 let svého života.

V den, kdy jeho syn se svou manželkou a dětmi odlétá na Mars, Zdeněk už je velmi unavený. Zdeněk už je přece jenom starý dědula. Rozloučí se se svou rodinou a jde domů. Doma si lehne do postele a klidně usne.