Moje babička - Vanessa Kosterová (GP-K2)

Moje babička se jmenuje Mirna, má 58 let. Žila na Filipínách s deseti sourozenci. Měli to tam trochu jiné než my. Třeba tam mají o 7 hodin míň než my. Mluvilo se tam jenom anglicky, jinak se tam nedomluvilo.

NĚCO O ŠKOLE:

Když ve škole měli dlouhé a špinavé nehty, dávali jim přes ruku. Nosily se uniformy, nemohli si vzít nic jiného.

BABIČKA A SOUROZENCI:

Babička měla 10 sourozenců, hráli různé, například hoňku, schovku, lezli na palmy, sbírali kokosy, bavilo je nejvíc lovení mušlí.

JÍDLO:

Nejradši jedli vajíčka s rýží nebo brambory, měli tam taky exotické ovoce.

Pak, až babička vyšla školu, potkala dědu. Chvíli bydleli na Filipínách, potom byli v Rakousku a v ČR. Měli to těžké, neuměli česky a taťka a jeho sourozenci se museli učit sami. Děda je z Česka, ale moc jim nepomáhal, takže se učili sami.

Líbí se mi ta babiččina zem. Babička říkala, že tam někdy pojedeme. Babička je ráda, že je tady, má tu děti, dědu a nás. Je ráda. Babička taky dobře vaří. Když jsem u ní, tak pomáhám, protože práce má moc. Je ráda, že jí pomáhám, a já taky.