Píše se rok 2093 - Barbora Skýbová - (ASB-K1)

Babička otočila kalendář, už je zase Silvestr? Hm… hm… budou muset jít nakoupit, vždyť přijede skoro celá rodina. Robot jí ze skříně podal kabát a čepici, babička sjela ze svého pokoje po jezdících schodech do obyváku a řekla robotovi: „Manžel je v nemocnici, takže ho musím navštívit. Jenže musím i nakoupit. Zavolej stostebalům, ať mi přinesou auto.“ Robot řekl: „A-u-t-o  ch-c-i  s-t-o-s-t-e-b-a-l-o-v-é.“

Auto přinesli stostebalové za 15 minut a babička do něho nastoupila. Auto odjelo (samo) do obchodu. V obchodu jsou už pět let na zemi pásy. Babička řekla sama pro sebe: „Už v mých 69 letech byly v obchodě tyto pásy.“ Vzala si košík a nastoupila na pás, jela k zelenině. U zeleniny byly robotí ruky, u každého druhu zeleniny byly zelené knoflíky a pokaždé, když jsi s knoflíkem otočil, podala ti robotí ruka jeden druh zeleniny. Babička otočila knoflíkem třikrát u jablek, pětkrát u banánů a dvakrát u pomerančů. Taky stejným způsobem koupila bramborové těsto a na páse dojela k pokladně (samoobslužné) a nákup naťukala na tablet. Sešla z pásu, zaplatila kartou, nastoupila do auta a to jí zavezlo domů. Robotovi dala bramborové těsto a jablka a řekla: „Uvař bramborové knedlíky, jedu za manželem.“

Nastoupila zase do auta a jela k nemocnici. Vystoupila a doktor jí zavedl k manželovi. „Ahoj Ludvíku, škoda, že nejsi doma, je Silvestr.“
„Já vím, Barčo, ale nebuď tu moc dlouho, moc mě to bolí.“
„Já vím.“

Potom si popovídali a za půl hodiny jela babička domů si užít krásný večer s rodinou.

Vysvětlení:

• Stostebalové -  jsou dopravní roboti, kteří dopravují auta.
• Robotí ruka - podává jídlo tak, že se sklapne, otevře a strčí se k zelenině, nabere ji, sevře se a podá vám zeleninu a čeká na další lidi.