Bílá sobota

11. dubna 2017, Miriam Prokešová

Bílá sobota byla dnem vzkříšení a posledním dnem půstu pašijového týdne. V obydlích byl už dokončen velikonoční úklid. V podvečer na Vzkříšení chodívaly kolem kostela průvody, v Moravské Ostravě kolem náměstí, v čele s knězem, nad nímž nesli ministranti baldachýn. Každý věřící měl mít na Vzkříšení podle tradice na sobě oblečeného něco nového, děti alespoň boty. Bílá sobota, slavnost zmrtvýchvstání, bývala takovou menší módní přehlídkou všech oděvních novinek.

Kristus ležel v hrobě, který byl po celý den střežen ministranty. Věřící chodili uctít památku Ježíšovy smrti tichou modlitbou u Ježíšova hrobu, který byl v tyto dny zpřístupněn v každém kostele (podobně jako Betlém s jesličkami o Vánocích).

Bílá sobota je dnem, kdy se křtí voda ve křtitelnici, ve které zůstává po celý příští rok a využívá se při křestních obřadech. Před každým kostelem bývaly zapalovány ohně; oheň byl knězem rovněž posvěcen. Tímto posvěceným ohněm se pak ještě před obřadem zapálila velikonoční svíce – paškál. Bílá sobota bývá také označována jako den světla. Hospodyně měly doma uhasit všechny ohně, při pálení větviček za kostelem a svěcení ohně pak vložit do již posvěceného ohně také své polínko, to pak přinést domů a jím opět rozdělat nový oheň.

V některých krajích byl také zachován zvyk „vynášení Pámbíčka“ – kříž se nesl z kostela do vesnice (např. na Hlučínsku křížácké procesí k odehnání epidemie moru).

Slavnostní velikonoční prostřený stůl byl ve znamení symbolů. V žádné domácnosti nesměl chybět velikonoční beránek ani symbol Jidášovy zrady - jidáše, na vzkříšení se v chudších rodinách vařívala jarní polévka z bylinek. Na Bílou sobotu, po slavnostní mši svaté, oslavující vzkříšení, spojené s křtěním ohně, vody a kočiček, mohl být rozkrojen beránek jako symbol Kristova utrpení. 

Tato prezentace používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte.