Velikonoce, veliká noc, jsou nejen oslavou příchodu jara, ale také vrcholem liturgického církevního roku, podle kterého jsou tyto svátky vzpomínkou na umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vyvinuly se z židovského svátku pesach, který se podle židovského kalendáře slaví 14. a 15. dne měsíce nisanu.
Každá neděle v postní době před Velikonocemi má své jméno. Poslední neděle před tzv. pašijovým týdnem (pašije jsou čtení z Nového zákona o umučení Krista) se jmenuje Květná neděle nebo také Palmová (Palmare). Tato neděle je vzpomínkou na slavnostní vjezd Ježíše Krista na oslíkovi do Jeruzaléma.
Škaredá středa je údajně den, kdy Jidáš za 30 stříbrných zradil a prodal Krista. Také se jí říkalo sazometná, protože se měly čistit kamna a komíny, vymetaly se tedy saze. Na škaredou středu stloukaly pilné hospodyně máslo a přepuštěné je pak dávaly do kostela na svícení. Četly se pašije sv. Lukáše.
Zelený čtvrtek je proto zelený, protože už v tento den se lidé měli postit, nejíst maso, ale pouze zeleninu. K obědu muselo být něco zeleného, např. salát z kopřiv a jiskérek – sedmikrásek (říkalo se jí také chudobka nebo širotka nebo huši kvitko).
Je den smrti Ježíše Krista na kříži, vztyčeném na hoře Golgotě (Kalvárii). Tento den je podle starých zvyklostí a pověr velmi magický a spjatý s mnohými kouzly. Na Veliký pátek již před východem slunce se lidé umývali v řece či v potoku nebo jen „v lavoru“ na dvoře a modlívali se za ochranu před nemocemi.
Bílá sobota byla dnem vzkříšení a posledním dnem půstu pašijového týdne. V obydlích byl už dokončen velikonoční úklid. V podvečer na Vzkříšení chodívaly kolem kostela průvody, v Moravské Ostravě kolem náměstí, v čele s knězem, nad nímž nesli ministranti baldachýn.
„To je ten den, který připravil Pán. Jásejme a radujme se z něho!“ zpívá se v kostelích a v chrámech.
Boží hod velikonoční – neděle - patří dodnes k největším svátkům.
Velikonoce bývají dodnes ukončeny starým pohanským zvykem - šmigrustem. Mládenci polévali děvčata vodou nebo také levnou voňavkou a obyčejně je „vypráskali“ karabáčem. U těchto návštěv provolávali: „Nemáte-li tu něco plesnivého nebo ospalého a lenivého, nechejte si to občerstvit!“
Dochovaly se 4 různé způsoby: vajíčka rýsovaná, malovaná, okrašlovaná nebo pouze barevná, nejčastěji červená.
Jidáše, mazanec, špenát z mladých kopřiv a velikonoční beránek z piškotového těsta...