Velký pátek

11. dubna 2017, Miriam Prokešová

Velký pátek je den smrti Ježíše Krista na kříži, vztyčeném na hoře Golgotě (Kalvárii). Tento den je podle starých zvyklostí a pověr velmi magický a spjatý s mnohými kouzly.

Na Velký pátek již před východem slunce se lidé umývali v řece či v potoku nebo jen „v lavoru“ na dvoře a modlívali se za ochranu před nemocemi:

Vodičko čista,
umyla si Pana Krista,
umyla si světa kořeni,
umyj mě tež – hřišne stvořeni.

Některé zvyklosti na Velký pátek

Ve vesnicích v okolí Ostravy vyháněli čeledíni na Velký pátek za rozbřesku koně do proudící vody, aby je tím zbavili hrozby nemocí. Věřilo se také, že se o půlnoci na Velký pátek mění voda z horských pramenů na víno. V tento den se nesmělo hýbat zemí, proto se nekonaly žádné práce na poli. Nepralo se prádlo, protože by se namáčelo místo ve vodě v krvi samotného umučeného Ježíše. Nesmělo se nic půjčovat, protože vypůjčená věc by vás mohla očarovat.

Na Velký pátek nebo na Bílou sobotu se vybíraly větvičky a byly páleny za kostelem, ty se pak nesly domů, dělaly se z nich křižičky na ochranu polí.

Velký pátek je obestřený kouzlem, země a skály vydávají své poklady, vzpomeňte například na K. J. Erbena a jeho Poklad. Země má magickou sílu, poklad označuje světýlko nebo zářící či kvetoucí kapradí. Dokonce prý vycházejí na souš i vodníci, kteří se pak v okolí řek prohánějí na koních. 

Tato prezentace používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte.