Až se bude psát rok 2073 - Zdeněk Kondáš - (ASB-K3)

Až se bude psát rok 2073, tak budu slavit 60. narozeniny. Svět kolem nás bude vypadat trošku divně, budou všude žít roboti, kteří nám splní každou věc, co budeme chtít – od umytí nádobí až po řízení auta. Roboty moc nemusím, proto si na osobní věci raději budu žádat pomoc vnoučat, ale jinak je také mohu využívat. Myslím si, že roboti ovládnou svět. Ale bude to postupné. Budou tak chytří, že s námi dokážou komunikovat – budou moci telefonovat, dokážou připomenout každou věc jako třeba vzít si léky, nebo ať nezapomeneme peněženku, když jdeme nakupovat. Osobně se technických vymožeností trochu bojím, ale také se bojím, že nebudu moct třeba chodit a v tom mi právě roboti pomůžou.

Roboti budou na každém rohu, v každém městě, ať už je to Praha, Brno, Ostrava, Plzeň nebo Olomouc. Představuji si, že všechny domy, sloupy a stoly budou ze železa, to bude hlavní materiál. Ten se bude používat i na výrobu robotů.

Roboty si budeme moct koupit v obchodech, bude na ně všude reklama – uvidíme je všude – na billboardech, obrazech, plakátech. Také si myslím, že právě roboti dokážou vyletět na jakoukoliv planetu, ale možná se pak už nevrátí. Ale dokážou nám poslat fotku, natočit video jak to na té planetě vypadá. Roboti, kteří se nevrátí, začnou třeba na Marsu budovat život. Začnou tam stavět budovy a vytvářet pak i další kopie sebe, tedy další a další roboty! Bude se to dít nám za zády. Budeme si myslet, že jsou jen na výzkumné misi.

Třeba mě napadne si k 60. narozeninám pořídit jednoho robota a toho pak vyslat na Mars, abych věděl, jak to tam vypadá. Robot vyletí za ostatními a zmizí. Budu čekat pět let, než mi robot pošle konečně nějaké video. A já budu konečně vědět, jak to na Marsu skutečně vypadá. Na videu uvidím, že je tam milion dalších robotů, kteří se chystají odletět zpátky na zem. Najednou v tom videu uslyším klepání na dveře a pak si uvědomím, že to neslyším z videa, ale skutečně někdo klepe na můj dům. Otevřu a bude to můj robot, kterého jsem vyslal na vesmírný průzkum. Jen mě pozdraví a odejde. Po nějaké chvíli se budu chtít projít, vyjdu ven a nikde nikdo. Bude všude prázdno. Možná budu poslední člověk na zemi. Všichni ti roboti, které jsem na videu z Marsu viděl, skutečně přiletí zpět na zemi a celou ji ovládnou. Všechny lidi pozabíjí, protože je už nebudou potřebovat, už mají přece přístup ke všemu, vše se už naučili. Dostanu strach, protože musí přece zabít i mě! Budou mě určitě hledat. Poběžím domů, ale něž podniknu nějaký plán, tak opět uslyším klepání na dveře. Se strachem ty dveře zase otevřu, protože nebudu vědět, co jiného dělat. Opravdu tam bude stát opět ten můj narozeninový robot. A nebude sám. Za ním bude stát celý zástup robotů, bude jich přes miliardu. Rychle budu chtít dveře zabouchnout a pokusit se utéct, ale asi marně.  Stejně by nebylo kam. Jeden z robotů mě probodne a já zemřu. Tak skončím nejen já, ale i celý živý svět. Ovládnou ho roboti.