Jak bych si představoval budoucnost? - Richard Pertile - (ASB-K3)

Když přemýšlím o budoucnosti, představím si svět, který je úplně jiný, než ten, kde žijeme dnes. Někdy se mi zdá, že v budoucnosti bude hodně úžasných vynálezů, které nám zjednoduší život, a jindy si říkám, že to třeba nebude až tak jednoduché. Ale většinou si to představuji jako něco hustého.

V budoucnosti si myslím, že budou lidi jezdit hlavně v létajících autech. Nebudou už takové zácpy jako dnes, protože auta budou létat v různých výškách. Každé auto bude mít svého auto–pilota, který bude řídit, aby nedocházelo k nehodám. Možná se dokonce bude jen zadávat cíl a auto nás tam samo doveze. Líbilo by se mi mít vlastní létající super sport.

Ale přesto doufám, že by pořád byly chodníky a lesy, aby mohli lidé chodit pěšky a jezdit na kole, protože to mám rád.

Další věc, kterou si představuji, jsou roboti v domácnosti. Myslím, že budou existovat roboti, kteří budou uklízet, vařit a dokonce hlídat domácí mazlíčky. To by bylo super, protože bych nemusel pořád uklízet svůj pokoj. Ale na druhou stranu si myslím, že by lidé neměli nechat roboty dělat úplně všechno, protože některé věci je lepší dělat sám, třeba péct buchtu nebo jezdit na výlet.

Také doufám, že by oživili staré vymřelé druhy například dinosaury, mamuty a jiné vyhynulé druhy.

Vynalezly by se léky na smrtelné nemoci, lidé by byli stále zdraví a šťastní.

Ve škole si myslím, že to bude úplně jiné než dnes. Nebudeme mít těžké aktovky plné sešitů a učebnic, ale jen malé tablety nebo brýle, které nám promítnou učivo přímo před očima. Učit se bude možná i zábavnější, protože všechno půjde vidět jako ve 3D. Například při hodinách si budeme moci prohlédnout sopku zblízka nebo se stát součástí starého Říma. Ale doufám, že učitelé budou pořád lidé.

Ať už bude budoucnost jakákoli, přeji si, aby byla bezpečná, veselá a plná zajímavých objevů. Aby se lidé k sobě, k přírodě i k planetě chovali hezky a ohleduplně.

Představuji si budoucnost jako malý krok pro člověka a velký krok pro lidstvo.