Příběh o živé vodě - Hynek Broukal (ŽV-K2)

23. května 2018, Hynek Broukal

Jako každý den jsme s mým psem Benem vyrazili na procházku. Bylo krásné páteční odpoledne, a protože mé v sobotu čekal volný den, rozhodl jsem se, že si procházku prodloužíme až na vrcholek nedaleké skalnaté hory.

Zkusili jsme jinou trasu než obvykle, vzali jsme to jižní stěnou, která není tak používaná turisty pro svou strmost a za deštivého počasí je velmi nebezpečná. Již jsme byli skoro na konci trasy a vrcholek už byl na dohled, když náhle Ben odběhl do křoví. Na moje volání, aby se vrátil, nereagoval. Vypravil jsem se ho do křoví hledat, V tom jsem ale uklouzl a propadl se do malé jeskyni. Při pádu jsem si asi zlomil ruku, nemohl jsem s ní hýbat a cítil jsem velkou bolest. Volal jsem stále na Bena a zhruba po hodině jsem uslyšel jeho štěkot a poté jej spatřil nahoře na kraji srázu. Jakmile mě uviděl i on, bez váhání za mnou skočil do jeskyně, a rázem jsme byli v jeskyni uvěznění oba. Několik hodin jsme volali o pomoc a hledali cestu ven. Ruka už mě nesnesitelně bolela a začal jsem mít velký hlad a žízeň, když Ben objevil malou studánku s průzračnou vodou, hltal jsem vodu plnými doušky a najednou jsem cítil, jak bolest v mé ruce rychle ustupuje. Po dalším doušku jsem nevěřil vlastním očím, má ruka byla opět zdravá jako předtím. Můj milovaný pejsek nakonec našel cestu zpět z jeskyně a zachránil nás oba před jistou smrtí.

Tak dobře a zdravě jsem se necítil několik let. Ta voda musela mít zázračnou uzdravující moc. Zřejmě jsme s Benem objevili živou vodu. „Bude asi lépe, když si to nechám po sebe," říkal jsem si. Po nějaké době jsem se však se svým objevem svěřil svému nejlepšímu kamarádovi Jakubovi, ale ten mi nevěřil a byl přesvědčen., že si vymýšlím pohádky. Přesto ho ale můj příběh velmi zajímal. Po několika dnech, kdy jsem se mu snažil bezúspěšně dovolat, jsem se za nim vypravil domů. Doma jsem našel jen vzkaz, že se vypravil hledat jeskyni a živou vodu, o které jsem mu před časem vyprávěl. Na nic jsem nečekal a hned jsme s Benem vyrazili na cestu kamaráda hledat. Bohužel jsem Kubu už nikdy nespatřil a také se nám nikdy pramen živé vody nepodařilo znovu nalézt.

Od té doby již uběhlo spoustu let, Ben již dávno zemřel stářím a já si stále pokládám otázku, zda jsme opravdu objevili živou vodu, anebo, že by to byl jen sen...

Tato prezentace používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte.