Vzpomínka na babičku Stáňu - Marie Horsáková - (GP24-K4)

Moje babička se jmenovala Stanislava. Narodila se 1941. Měla jsem babičku hodně ráda, ale už mezi námi není. 

Bydlela na Hýlově v Klimkovicích. Žila se svými sestrami Aničkou a Helou a s rodiči Marií a Leonem. Žili ve starém domku u pole, který dodnes stojí. Naše rodina se snaží tomu místu dát zase život, proto jsme tam udělali menší farmu se zvířaty. Chovali plno dobytku krávy, kozy, slepice, husy, krůty a králíky. Babička měla strašně ráda zvířata hlavně psa Trhana, se kterým si ráda hrála. Skoro všichni lidi z ulice měli psy, ale Trhana měli všichni rádi a záviděli jim ho. 

Babička chodila do obecné školy v Klimkovicích. Školu neměla vůbec ráda hlavně dějepis, ten přímo nesnášela. Měla špatné známky. Její rodiče se báli, že se s takovými známkami nikam nedostane. I učitelé se jí snažili pomoci, ale marně. Ve škole používali místo plnícího pera inkoust. Do školy chodili od pondělí do soboty. Hned když přišli ze školy, pomáhali rodičům na poli, krmit dobytek, pást dobytek nebo museli pomáhat doma s úklidem a vařením. Na pole chodívali sázet brambory, obilí nebo cukrovou řepu. Do školy chodívali pěšky za každých podmínek. 

Moje babička se nedostala na střední. Některým se to povedlo, ale zrovna mojí babičce ne. Její rodiče se s tím museli smířit. Babička šla pracovat do papírnictví v Ostravě. I když se nedostala na střední, tak měla hodně zkušeností. Prodávala sešity, inkousty a všechny věci do školy, takže se té školy nezbavila. 

Moje babička milovala vařit a péct. Taky z ovoce, které rostlo na zahradě, vyráběla marmelády, kompoty a sirupy. Všechno dokázala spotřebovat, nic nepřišlo na zmar. Ráda jsem jí s vařením a pečením pomáhala. Babička měla málo volného času, když nebyla v kuchyni, chodila pracovat na zahradu a starat se o zvířata. Taky ráda jezdila na kole, ale většinou jen do obchodu na nákupy. Chodila se mnou na hřiště a jsem s ní do obchodu pomáhat s nákupem, když měla těžké tašky. 

Babička a děda s námi bydleli v Polance nad Odrou v rodinném domku na kopci. 

Babička umřela před dvěma lety, to datum si budu pořád pamatovat, bylo to 22. října 2022. Nesla jsem její odchod velmi špatně, protože mi byla velmi blízká a pomáhala mi. Od babičky jsem se naučila hodně věcí a trávila s ní spoustu času. 

Babička prožila těžké období, ale měla na svůj život i příjemné vzpomínky.