Vánoce

10. dubna 2017 Miriam Prokešová

Vánoce, dny zimního slunovratu, byly půvabné pro svůj bílý sněhový oděv, znamenaly svátky pohody a odpočinku. Vánoce byly svátky náboženských obřadů a duševního rozjímání. Štědrý den - vilija, byl největším rodinným svátkem.

Na Tři krále

10. dubna 2017 Miriam Prokešová

Od Nového roku až do Tří králů se chodívalo na koledu. V některých farnostech chodíval kněz s kostelníkem a ministranty, kadidlem vykuřovali dům a na dveře psali svěcenou křídou K+M+B. Tento zvyk trvala na Ostravsku až do konce 1. svět. války.

Hromnice (2.2.)

10. dubna 2017 Miriam Prokešová

Hromnice jsou známy také již od středověku, během nich se hrály hry, kterým se říkalo „žalostné“ (chandeleur). K hlavním zvyklostem tohoto svátku patřilo zapalování svíček, kterým se říkalo hromničky. Konalo se také procesí, ve kterém kráčeli významné osobnosti se svícemi vyrobenými nejlepšími řemeslníky.

Původ Velikonoc

11. dubna 2017 Miriam Prokešová

Velikonoce, veliká noc, jsou nejen oslavou příchodu jara, ale také vrcholem liturgického církevního roku, podle kterého jsou tyto svátky vzpomínkou na umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vyvinuly se z židovského svátku pesach, který se podle židovského kalendáře slaví 14. a 15. dne měsíce nisanu.

Květná neděle

11. dubna 2017 Miriam Prokešová

Každá neděle v postní době před Velikonocemi má své jméno. Poslední neděle před tzv. pašijovým týdnem (pašije jsou čtení z Nového zákona o umučení Krista) se jmenuje Květná neděle nebo také Palmová (Palmare). Tato neděle je vzpomínkou na slavnostní vjezd Ježíše Krista na oslíkovi do Jeruzaléma.

Škaredá středa

11. dubna 2017 Miriam Prokešová

Škaredá středa je údajně den, kdy Jidáš za 30 stříbrných zradil a prodal Krista. Také se jí říkalo sazometná, protože se měly čistit kamna a komíny, vymetaly se tedy saze. Na škaredou středu stloukaly pilné hospodyně máslo a přepuštěné je pak dávaly do kostela na svícení. Četly se pašije sv. Lukáše.

Zelený čtvrtek

11. dubna 2017 Miriam Prokešová

Zelený čtvrtek je proto zelený, protože už v tento den se lidé měli postit, nejíst maso, ale pouze zeleninu. K obědu muselo být něco zeleného, např. salát z kopřiv a jiskérek – sedmikrásek (říkalo se jí také chudobka nebo širotka nebo huši kvitko).

Velký pátek

11. dubna 2017 Miriam Prokešová

Je den smrti Ježíše Krista na kříži, vztyčeném na hoře Golgotě (Kalvárii). Tento den je podle starých zvyklostí a pověr velmi magický a spjatý s mnohými kouzly. Na Veliký pátek již před východem slunce se lidé umývali v řece či v potoku nebo jen „v lavoru“ na dvoře a modlívali se za ochranu před nemocemi.

Bílá sobota

11. dubna 2017 Miriam Prokešová

Bílá sobota byla dnem vzkříšení a posledním dnem půstu pašijového týdne. V obydlích byl už dokončen velikonoční úklid. V podvečer na Vzkříšení chodívaly kolem kostela průvody, v Moravské Ostravě kolem náměstí, v čele s knězem, nad nímž nesli ministranti baldachýn.

Boží hod velikonoční

11. dubna 2017 Miriam Prokešová

„To je ten den, který připravil Pán. Jásejme a radujme se z něho!“ zpívá se v kostelích a v chrámech. 
Boží hod velikonoční – neděle - patří dodnes k největším svátkům.

Tato prezentace používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte.