V Itálii byla jedna vesnice a v té vesnici žila rodina, která měla bazének. Jednou se děti rozhodly, že se půjdou vykoupat, nafoukli bazén a šly. Karlík omylem propíchl bazén špičatou pastelkou. Rázem všechna voda vytekla a vtekla do kanálku. Jedna kapička se zachránila. Jmenovala se Modřenka Pitná.
Byla jednou živá voda, které bylo na světě strašně málo. Nikdo jí neměl dostatek, chyběla všude okolo. Všichni si ji přáli mít u sebe doma, ale nikdo je nevyslyšel.
Živá voda se čím dál tím více a více ztrácela, všichni už neměli co pít. Všichni byli slabí, neměli vůbec žádnou sílu, sotva stáli na nohou. Ubíhal den za dnem, lidi čím dál tím více slábli, hledali vodu, ale neúspěšně.
Žila, byla jednou malá holčička Amálka. Amálka byla laskavá, bydlela v malé chaloupce na kraji tmavého lesa, měla i pejska jménem Punťa. Amálka se ráda procházela, ale Punťa se rád válel a na procházky chodil nerad, vždycky zůstával doma a Amálka se šla projít.
Lidem, kteří žili v jedné chudé vesnici uprostřed obrovské pouště, docházela veškerá voda a všechno jídlo.
Proto se někteří odvážní muži z vesnice vydali jednoho dne na výpravu, aby našli vodu pro přežití celé vesnice. Po několika dlouhých dnech pouští našli místo, kde se vyskytoval malý pramen čisté vody.
Kdysi dávno byl jeden ostrov, který se jmenoval Ginpud. V té vesničce žila holčička Minga. Narodila se v blízkosti moře. Obyvatelé na ostrově se moře báli. Proto všechny svoje děti drželi dál od, jak tomu říkali, „vody ďábla“. Každý druhý den se sešli a vyprávěli si strašidelné příběhy, které se staly na moři...
Byla, nebyla za devatero horami a devatero řekami jedna úplně maličká říčka, která protékala jednou úplně maličkou vesničkou, kde ale všichni lidé byli velmi nepořádní. Každý den nosil někdo z nich na okraj vesnice do svahu v lese spousty odpadu. Na to jsme my lidé opravdu dobří. Denně produkujeme hromady odpadků, plýtváme, čím se dá a tak to chodilo samozřejmě i s lidmi v téhle vesnici.
Žila, byla jedna kapka s kamarádem pramínkem. Byli si velmi blízcí a taky byli hodně dobří kamarádi. Ta kapka, o které vám vyprávím, se jmenuje Kaila a její kamarád pramínek Patrik. Zažívají spolu spoustu dobrodružství. Kaila cestovala skoro po celém světě až na Slovensko pak zase do Ruska a pak zase do Polska...
Jednou jsem se chtěl napít, otočil jsem kohoutkem a nic. Voda netekla. Nevěděl jsem, co dělat. Šel jsem teda hledat vodu. Přešel jsem les a taky pole a najednou se před mýma očima objevila chaloupka. Nevěděl jsem, kdo tam bydlí, tak jsem zaťukal a najedno otevře babička v hnědém plášti.
Vítězná práce - ohodnocena odbornou komisí.
„Myslím, že jsme to našli“ řekl Ikar. Byli spolu s Bitheenem vysláni aby našli planetu s živou vodou. Zprávu o této planetě podal vesmírný koráb vyslaný před nimi, který o ni podal stručnou zprávu a odletěl někam pryč. Proto je požádali, aby ji podrobně zkoumali.
Byl jednou jeden Emil, který se vůbec nemyl. A ten Emil se rozhodl, že se jednou umyje. Tak šel do sprchy, otočil kohoutkem a voda netekla. Emil zavolal do vodárny a ptal se, proč mu neteče voda. Ve vodárně mu řekli, že voda vyschla a lidstvo do pár dnů zemře.
Naši hrdinové jsou Vingar, Vex a poslední je Farengar. Začneme s Vingarem, má šedivé vlasy, svalnaté ruce, nosí velký meč a ocelovou zbroj, je to bojovník. Vex je spíše zlodějka s dýkou, má blond vlasy a nosí koženou tuniku. Farengar je mág a má taky šedivé vlasy, nejčastěji nosí obyčejnou tuniku a dlouhý plášť.
Byl jednou jeden kluk jménem Matěj. Měl rád hodně zvířata. Když se zeptal maminky, jestli si může koupit zvíře, řekla ne, protože nechtěla žádné domácí zvíře.
Při procházce v lese Matěj uviděl zraněného ježka a zeptal se ho, co se mu stalo. Ježek mu vyprávěl, že přišel o domov a při hledání nového si zlomil nohu.
Jednou byl jeden kluk, který se jmenoval Richard. Richard byl jeden z nejhorších kluků na Zemi!!! Jednou ukradl 100 zlaťáků a vyhnali ho z domova. Tak šel a šel.
Najednou zaslechl šum vody. Vydal se za šuměním vody. Uviděl překrásné dveře, na kterých byla voda a zářila jako hvězda na obloze. Richard se strachem otevřel dveře a uviděl černý strašidelný les. Richard se tam vydal.
Živá voda proudem pluje,
malá rybka se v ní směje.
Dokud vodu nezastaví
a rybka se neobhájí…
Věřili byste, že voda může být živá? Já myslím, že ano. Právě v tomhle příběhu je voda skutečně živá. Holčička: „Mami, tati, pojďte na pláž!“ Rodiče: „Ano, už běžíme!“ Holčička: „Tak jo. Já už jdu napřed!“ Rodiče: „Dobrá.“ Holčička je na pláži. Zaujaly ji vlny, které tam jsou. Jenže to holčička netuší, že se blíží jedna velká vlna...