Byl jednou jeden kluk jménem Matěj. Měl rád hodně zvířata. Když se zeptal maminky, jestli si může koupit zvíře, řekla ne, protože nechtěla žádné domácí zvíře.
Při procházce v lese Matěj uviděl zraněného ježka a zeptal se ho, co se mu stalo. Ježek mu vyprávěl, že přišel o domov a při hledání nového si zlomil nohu.
Jednou byl jeden kluk, který se jmenoval Richard. Richard byl jeden z nejhorších kluků na Zemi!!! Jednou ukradl 100 zlaťáků a vyhnali ho z domova. Tak šel a šel.
Najednou zaslechl šum vody. Vydal se za šuměním vody. Uviděl překrásné dveře, na kterých byla voda a zářila jako hvězda na obloze. Richard se strachem otevřel dveře a uviděl černý strašidelný les. Richard se tam vydal.
Živá voda proudem pluje,
malá rybka se v ní směje.
Dokud vodu nezastaví
a rybka se neobhájí…
Věřili byste, že voda může být živá? Já myslím, že ano. Právě v tomhle příběhu je voda skutečně živá. Holčička: „Mami, tati, pojďte na pláž!“ Rodiče: „Ano, už běžíme!“ Holčička: „Tak jo. Já už jdu napřed!“ Rodiče: „Dobrá.“ Holčička je na pláži. Zaujaly ji vlny, které tam jsou. Jenže to holčička netuší, že se blíží jedna velká vlna...
Teče voda dokola,
poslouchá se u mola.
Poslouchá, poslouchá,
co se bude dít.
Vítězná práce - ohodnocena odbornou komisí.
"Abu, pojď si se mnou hrát! Volá malá holčička Adila, Abuova sestra. Abu teprve rozlepuje oči, a řekne: "Adilo, počkej, mám velkou žízeň."
"To já taky, ale rodiče a chůva mi řekli, že vody je už velmi málo."
"Co to povídáš, vždyť voda nemůže dojít!" Abu vstal z rohože z lýka představující postel.
Kdysi dávno byla maminka Emilly. Emilly měla dceru Charlotte. Žily si krásný život. Jednoho dne Charlotte a Emilly zjistily, že všichni z městečka pijí jen Coca Colu a Pepsi. Vůbec se jim to nelíbilo. Chtěly vymyslet plán, jak je od toho odradit. Sladké nápoje jsou nezdravé. Jejich snaha byla však marná.
Živá voda teče kolem,
teče loukou, lesem, polem.
Díky vodě padá déšť,
kytky mohou krásně kvést.
Kudy teče živá voda,
tam roste mech,
je krásně zelený,
až to bere dech!
Vítězná práce - ohodnocena odbornou komisí.
Kdysi dávno v jedné malebné vesničce žilo děvčátko jménem Eliška. Společně s rodiči bydlela v malém domečku. Kolem něj se rozprostírala zahrada plná květin, stromů a keřů. Eliška byla hodné a veselé děvče, které dělalo rodičům samou radost. Odmalička měla ráda knížky plné dobrodružství a napětí. Často si představovala, jak je hlavní hrdinkou, která pomáhá chudým a bezmocným.
Já si pod slovním spojením živá voda představím kapku, která může chodit, mluvit a dalších mnoho věcí.
Jednoho deštivého večera se narodí kapka jménem Vodněnka. Všude se snaží najít nějaké hnízdo nebo květ, kde by mohla přespat. Nakonec najde květ. Květ, ale není obyčejný jako všechny ostatní, je totiž kouzelný...
Malá dívka jménem Atoon musí zachránit celou vesnici. Vybrali si ji bohové, kteří k ní v nocích promlouvali: „Atoon, Atoon, najdi vodu, jinak všichni zemřete, rychle, rychle.“ Druhý den ráno Atoon vyhlásila po celé vesnici, že k ní mluvili bohové. Všichni se divili, proč tak malá holka musí jít pro vodu, ale protože byli věřící, tak jí pro tu vodu poslali. Ještě než odešla, tak jí mamka řekla: „Atoon, ty to zvládneš, já ti věřím.“
Vítězná práce - ohodnocena odbornou komisí.
Kibury je malá holka žijící v Africe ve vesnici jménem Nabaku. Kibury má 4 bratry a velmi chudou rodinu. Kibury sní o tom, že jednoho dne objeví zdroj vody pro její vesnici a za chrání ji tím. Díky tomu by totiž pomohla spoustě dětí a rodin a nikdo by brzy ráno a pozdě večer už nemusel chodit takovou dálku pro vodu.
V jednom hlubokém lese mezi vysokými skalami byl od pradávna malý pramínek živé vody. O pramínku věděla jen zvířátka z lesa. Voda z pramínku měla kouzelnou moc léčit rány a uzdravovat.
Živá voda byla v pohádce Zlatovláska. Živá voda uměla oživit třeba mrtvého pavouka. Stačila jen kapka této vody. My v pohádce nežijeme. Máme křišťálově čistou vodu, kterou kromě nás lidí pijou i zvířata a rostliny. Vodu k životu potřebujeme všichni.