Literární soutěže

Kudy teče živá voda,
tam roste mech,
je krásně zelený,
až to bere dech!

Vítězná práce - ohodnocena odbornou komisí.
Kdysi dávno v jedné malebné vesničce žilo děvčátko jménem Eliška. Společně s rodiči bydlela v malém domečku. Kolem něj se rozprostírala zahrada plná květin, stromů a keřů. Eliška byla hodné a veselé děvče, které dělalo rodičům samou radost. Odmalička měla ráda knížky plné dobrodružství a napětí. Často si představovala, jak je hlavní hrdinkou, která pomáhá chudým a bezmocným.

Já si pod slovním spojením živá voda představím kapku, která může chodit, mluvit a dalších mnoho věcí.
Jednoho deštivého večera se narodí kapka jménem Vodněnka. Všude se snaží najít nějaké hnízdo nebo květ, kde by mohla přespat. Nakonec najde květ. Květ, ale není obyčejný jako všechny ostatní, je totiž kouzelný...

Malá dívka jménem Atoon musí zachránit celou vesnici. Vybrali si ji bohové, kteří k ní v nocích promlouvali: „Atoon, Atoon, najdi vodu, jinak všichni zemřete, rychle, rychle.“ Druhý den ráno Atoon vyhlásila po celé vesnici, že k ní mluvili bohové. Všichni se divili, proč tak malá holka musí jít pro vodu, ale protože byli věřící, tak jí pro tu vodu poslali. Ještě než odešla, tak jí mamka řekla: „Atoon, ty to zvládneš, já ti věřím.“

Vítězná práce - ohodnocena odbornou komisí.
Kibury je malá holka žijící v Africe ve vesnici jménem Nabaku. Kibury má 4 bratry a velmi chudou rodinu. Kibury sní o tom, že jednoho dne objeví zdroj vody pro její vesnici a za chrání ji tím. Díky tomu by totiž pomohla spoustě dětí a rodin a nikdo by brzy ráno a pozdě večer už nemusel chodit takovou dálku pro vodu.

V jednom hlubokém lese mezi vysokými skalami byl od pradávna malý pramínek živé vody. O pramínku věděla jen zvířátka z lesa. Voda z pramínku měla kouzelnou moc léčit rány a uzdravovat.

Živá voda byla v pohádce Zlatovláska. Živá voda uměla oživit třeba mrtvého pavouka. Stačila jen kapka této vody. My v pohádce nežijeme. Máme křišťálově čistou vodu, kterou kromě nás lidí pijou i zvířata a rostliny. Vodu k životu potřebujeme všichni.

Vítězná práce - ohodnocena odbornou komisí.
Kdysi v jednom království žil král, ale byl chudý. Za jeho vlády vyčerpali tolik vody, že jim žádná nezbyla. Tak zavolali všechny občany, aby jeden z nich šel hledat ztracenou vodu. Král nabídl půl království za odměnu. Nikdo se do světa vydat nechtěl, ale nakonec se přihlásil kluk jménem Tomáš, že vodu najde.

Živá voda oživila Jiříka v pohádce o Zlatovlásce, vodou ze studánky zachránila slepička kohoutka. To ale byla pohádka, koho a co může voda zachránit dnes v reálném životě? Lidi, zvířata, rostliny? Nebo co vám první přijde na mysl, když uslyšíte toto slovní spojení – živá voda?

Přinášíme vám fotografie z oficiálního předání cen literární soutěže Petr Bezruč - 150 let, které proběhlo v rámci Festivalu v ulicích v pátek 30. 6. 2017 na pódiu u Slezkoostravského hradu v Ostravě.

Známe již všechny výherce v naší soutěži, děkujeme všem za účast, za velmi krásné příspěvky. V hlasování opravdu lítý boj a těší nás, že se do něj zapojilo tolik příznivců soutěžících autorů. Oficiální předání cen proběhne v rámci Festivalu v ulicích dne 30. 6. 2017 na pódiu u Slezkoostravského hradu. Dětem, které nebudou moci dorazit, zašleme následně ceny poštou.

Známe již vítěze hodnocení naší odborné komise. Další vítěze určí pouze vaše hlasy. Nyní bylo spuštěno internetového hlasování, na konci textu označte vaši oblíbenou práci pomocí tlačítka To se mi líbí. Hlasování bude ukončeno v neděli 11. 6. 2017 ve 20 hodin. V každé kategorii (kromě 1.) vybíráme ještě další 3 vítěze... Těšíme se na vaše hodnocení.

Vítězná práce - ohodnocena hlasováním čtenářů.
V rukou jsem stálé držel bílý papír a snažil se donutit svůj mozek, aby přijal slova, která na něm byla vyrytá. Jediné, co jsem dokázal přijmout, bylo, že horší rukopis jsem v životě neviděl. A to beru v potaz i ten svůj. Vážně, když už někdo píše něco tak hlubokého, mělo by to i nějak vypadat. Minulo pár minut, než mi došlo, co se tam píše. A pak jsem omdlel.

Jen jedenkrát kolem mne šla láska, napsal Petr nám. Však žila jedna kráska, jež ho milovala, a o té, teď píši Vám. Muž její bojovníkem české cti se stal. Měli spolu šest dětí z nich jednoho Vladimíra, Jenž naší země špatnosti ukázal.