Babička musela pomáhat na poli, starat se o dobytek a mnohem více pomáhat domácnosti než já. Já mám čas na kamarády a své koníčky, mám více volného času. Za babičky byly běžné tělesné a fyzické tresty. Pan učitel byl vážený člověk a měl mnohem větší respekt...
Moje babička se narodila v Polsku v 50. letech 20. století, kde její tatínek dokončil pedagogickou školu a současně učil. Její maminka tam učila ve školce, do které Moje babička chodila. Když jí bylo čtyři a půl roku, přestěhovali se do Československa...
Moje babička se narodila před 67 lety v Pustkovci. Měla ještě dva bratry. Jako malá holčička měla jednu mrkací panenku a černý kočárek po své mamince. Se svými bratry hráli Člověče nezlob se, Kloboučku hop, šachy a pesto slovní fotbal. Jiné hračky nebyly.
Sedím a upřeně hledím do té ubíhající krajiny plné lesů a řek, čím více vlak zrychluje, tím více se stromy za oknem mění ve šmouhy. Začínám pomalu usínat, když v tom mě probudí něžný a líbezný hlas, který se nenápadně zeptá...
Moje prababička se narodila v roce 1939 ve Staříči. Tam také prožila první roky svého dětství. V létě, v červenci roku 1945, kdy začali Němci opouštět pohraničí, se s rodiči a dvěma mladšími bratry nastěhovali do malé vesničky Kamenka. Ta se nachází poblíž Vítkova...
Moje babička se jmenuje Věra Strakošová rozená Špačková. Vyrůstala se svými rodiči a bratrem v Brušperku, se také narodila. Navštěvovala Základní a mateřskou školu v Brušperku. Díky jejím rodičům prožila hezké dětství. Její rodiče měli malé hospodářství...
Babička bydlela v Karviné a měla jednu sestru a dva bratry. Měla vlastní pokoj se sestrou, neměla topení, ale měla kamna, v kterých se topilo dřevem a uhlím. V deseti letech se přestěhovala do Havířova. Babička chodila na základní školu v Karviné a od 5. třídy do Havířova...
Moje babička se narodila roku 1959. Vyrůstala v družstevním bytě s rodiči a dvěma sestrami. Navštěvovala základní devítiletou školu v Polance. Tehdejší škola se lišila od současné tím, že jídelna se nacházela ve "staré škole", nyní obecní úřad...
Pro svou slohovou práci na téma generace prarodičů jsem si vybral moji babičku Naděždu. Babička je maminka mojí maminky. Přišel jsem k babičce na návštěvu a já se začal vyptávat na její dětství. Babička říká, doma bylo veselo, ale byl i pláč...
Byl den 26. 6. 1941, kdy se narodila malá Stanislava. Díky svým rodičům Marii a Leovi Šveckovým se dostala na svět. Rodina Šveckova bydlela na Hýlově. Stanislava byla třetí dcera, která přišla na svět. Uběhlo několik let, kdy Stanislava dostala svou aktovku...
Porovnáváme babičku v roce 1971 a mne v roce 2021, v tomhle období nám bylo 11 let. Babička chodila do stejné školy jako já. Z venčí se budova moc nezměnila. V okolí školy došlo k výrazným změnám. Postavilo se parkoviště, postavila se sportovní hala...
abička Dáša je maminka mojí maminky. Má 65 let. V mém věku babička bydlela ve vesnici jménem Javorné. Měla dvě kamarádky, s kterými si každý den hrála venku. Hodně si hrály na pískovišti, staraly se o panenky, v zimě bruslily, sáňkovaly, lyžovaly...
Babi, tak vyprávěj prosím! Tak dobře. Psal se rok 1945 a ve světě ještě zuřila 2.světová válka. Tvůj pradědeček Bohuš byl tak zvaně totálně nasazený v německém městě, které se jmenovalo Breslau. Dneska leží na území Polska a jmenuje se Wroclaw...
Moje babička bydlela v bytovém domě v Opavě. Chodila na dvůr, s kamarády se scházela na klepáči. S kamarády hrála na schovávanou a na honěnou. Hrála na klavír jako já a baví ji to doteď. Měla gramofon a rádio, kde poslouchala hudbu nebo zprávy...
Děda Josef měl velkého houpacího koně ze dřeva, měl dělané sedlo z telecí kůže. Kůň byl vyrobený z pravé koňské kůže. Chodil do jedné třídy, kde bylo 5 ročníků, od 6. do 9. třídy v Mladecku. Hráli si kuličky, na partizány, schovku, hoňku, pásli krávy...
Vyrůstala ve městě. Ráno vstala v obyčejném pokoji. Nebyla žádná složitá elektronika, takže místo Xboxu, počítače nebo mobilu měla ve svém pokoji pár panenek a Sevu. Šla dělat klasické ranní povinnosti a pak šla snídat. Pokud jí to nechutnalo, nedostala nic jiného...
Byla jednou jedna holčička, jmenovala se Laduška. Měla moc ráda hraní s balónem. Její rodina neměla moc penízků, a tak si hrála jenom s balónem. Doma hodně pracovali. Laduška byla z 12 dětí. Chodili si hrát na hřiště. Ráda hrála hry, hráli si na vojáky, indiány...
Moje babička se narodila v roce 1949 a jmenuje se Marie. Své dětství prožila v malé vesnici Radkov. Žila v domečku s velkou zahradou a svému tatínkovi na zahradě pomáhala se sázením brambor, řepy a máku. Měli i velké pole, kde pomáhala sušit seno a otavu...
Moje babička milovaná,
když bývala ještě malá,
hrála, smála, milovala
a s dětmi si povídala.
Moje babička se jmenuje Mirna, má 58 let. Žila na Filipínách s deseti sourozenci. Měli to tam trochu jiné než my. Třeba tam mají o 7 hodin míň než my. Mluvilo se tam jenom anglicky, jinak se tam nedomluvilo. Babička měla 10 sourozenců, hráli různé, například hoňku, schovku...
Ahoj, já jsem Julie a budu tady vyprávět o mojí babičce. Moje babička se jmenuje Věra Borská. Je jí 61 let, bydlí v Opavě, a když byla malá, v mém věku ještě bydlela v Ostravě. Ráda oblékala papírové panenky, skákala přes gumu, hrála s kamarády školku...
Moje babička je jmenuje Renata. Narodila se roku 1968 a má tři sourozence. Ráda vzpomíná na své dětství. Rodiče mojí babičky bydleli na vesnici v rodinném domě, kde měli velké hospodářství, babička musela pomáhat, chodila na kopřivy, obracela seno...
Když byla moje babička malá a nastupovala do první třídy, bydlela v Radvanicích se svým bratrem a rodiči. Její bratr se jmenuje Jiří a je o 3 roky mladší než babička. Bydlela tam do druhé třídy, potom se odstěhovala do Poruby, kde byla od 3. třídy do 8. třídy...
Moje prababička se jmenuje Anna Hrbáčová. Narodila se roku 1940. Moje prababička měla sedm sourozenců. Rodiče prababičky měli hospodářství, pole, koně, krávy, prasata, slepice, husy. Prababička musela v mém věku pomáhat a starat se o drůbež...
Babičky si kdysi vyrobily panenku či jinou hračku a hrály si s nimi. Např. ze dřeva, hlíny, slámy… Chodily ven a hrály různé venkovní hry, třeba Cukr, káva, limonáda, honěná, schovávaná a různé jiné hry, co třeba neznáme. Scházeli se v lesích, na poli, na návsi...
Ve škole mi kamarádky říkaly, že na internetu našly literární soutěž Generace prarodičů. Rozhodla jsem se soutežit. „Jednou, asi když jsem měla 10 let, jako ty Zuzanko, tak jsme na Vánoce s maminkou pekly linecké kolečka...
20. 11. 1959 - Dneska jsme ve škole nacvičovali vánoční vystoupení. Bohužel jsem zase dostala roli kozy Lízy. Je to celkem ponižující, když doma musím naši kozu Anču dojit. Ale aspoň nemusím nic říkat. 15. 12. 1959 - Konečně můžeme jezdit do školy na sáňkách!
Babička mi vyprávěla: narodila se po druhé světové válce. V roce 1948 zvítězila komunistická strana. Stala se vládnoucí mocí na 50 let. Znárodnila majetek majetným, ať už se jednalo o továrny či hrady a zámky. Vše bylo ve vlastnictví státu a dělnické třídy...
Moje babička se jmenuje Barbora. Vyprávěla mi, že musela každý den umývat a utírat nádobí. Měla takové domácí povinnosti. Každou sobotu pak musela utírat prach, okna, futra kliky od dveří a další podobné věci. Jejím snem bylo stát se herečkou...
Moje maminka mi vyprávěla příběh o mojí babičce, co měla ráda, co neměla ráda. Byl rok 1959 a babička se narodila. Jmenovala se Pavla Kulichová. Byla ráda, když si s ní rodiče hráli. Byl rok 1964 a babičce už je pět let a dostala k narozeninám oblečení...